Přejít na: Stručná data obce, Výhled do budoucna

Historie obce

Obec Bačkov je ves, vzdálená 3 km od městečka Habry. Název vznikl přivlastňovací příponou -ov z osobního jména Baček. Ve 13. století náležel Bačkov pánům z Lichtenburgů, Smil *1269, vystavěl Světlici (Lichtenburg - Lichnici), měl čtyři syny Jindřicha (Žleby), Smila (Ronov), Oldřicha (Lichnice, Chotěboř) a Reimunda, který obdržel zboží smrdovské, součástí jehož byl i Bačkov a Zboží, později se však z Čech vyprodával a zakupoval se na Moravu. První zmínka o obci se vztahuje k datu 16. října 1307, kdy Bačkov náležející pod správu hradu ve Smrdově (nyní Sázavka) nabyl benediktinský klášter ve Vilémově, tímto přešlo patronátní právo z Reimunda z Lichtenburgu na vilémovského opata Jaroslava (archiv český I. 39, kronika obce Bačkov).

V některých písemných památkách předhusitské doby se uvádí jméno vladyků z Bačkova, je tedy pravděpodobné, že zde stávala už v této době tvrz. Asi roku 1400 dal opat Mikuláš za souhlasu konventu svému bratru Beneši ze Smrdova a jeho synu Václavovi na dluh Bačkov se vsí Zboží. V témž archivu (str. 461) je poznamenáno - V registru zápisů z roku 1454: "Roček z Tupadel odkázal nám dva listy, jeden kněze Mikuláše, opata i všeho konventu kláštera vilimovského, svědčící Benešovi z Tupadel (a ze Smrdova) a Václavu, synu jeho na 100 kop grošů dluhu na Bačkov a Zboží, na ty dvě vsi, jež přileží tu blíži ke Smrdovu .. . Syn Václava byl jménem Roček (Procek) a psal se z Bačkova. V Českém archivu od Františka Palackého, díl I, str. 254 se píše: Roček z Bačkova dne 17. března 1440 na sjezdu v Čáslavi podepsal zápis na mír zemský (Landfried) čtyř spojených krajů - kouřimského, čáslavského, chrudimského a hradeckého. Na témž sjezdu byl i jeho otec Václav“.

15. prosince 1402 zemřel ve vsi Sedletín Mikuláš z Bačkova, v kterýžto uvedený den byl proveden zápis v Čáslavi. Peníze spadly na krále (Archiv český 35 / 303 - č. 23).
Roku 1414 byl Mikuláš Lelek z Bačkova uveden na listině z toho roku (Archiv český 35/415 - č. 3). Roku 1458 je uváděn Roček z Bačkova, z této doby pochází první zmínka o tvrzi (Kol. - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy - Praha 1989, str. 34). V roce 1421, po zničení benediktinského kláštera ve Vilémově, přešel Bačkov, jako součást světelského a i haberského panství do majetku krále Zikmunda I. Avšak po roce 1429 je získávají, podobně jako mnoho jiných duchovenských statků Trčkové z Lípy a to Mikuláš Trčka, který je připojil ke svému panství Světlá nad Sázavou. V této době byl Bačkov a Zboží při panství světelském spravován svobodným rychtářem v Bačkově.

Trčkům náležel do roku 1636, jmění hrabat Trčků, jak syna Adama Erdmana, tak i otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy bylo konfiskováno podle císařského patentu dne 29. března 1634 a soud ve Vídni v květnu 1636 tento patent potvrdil. „... aby paměť Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky pro jejich vyčtená provinění za proklatou byla prohlášena a veškeré jmění a statky po nich pozůstalé královské komoře jsou přisouzeny.“ (Desky zemské 622-17).

Císař Ferdinand II. zabavenými statky platil své dluhy a obdarovával své věrné, většinou důstojníky z řad cizácké vojenské soldatesky, pocházející z mnoha katolických zemí Evropy. Bačkov jako konfiskát byl prodán oblíbenci Ferdinanda II. jeho komorníkovi a válečnému
radovi Donu Aldobrandinu a jeho dědicům. V této době došlo k rozdrobení světelského panství a Bačkov se stal samostatným statkem.

Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova trčkovský fořtmistr Albert Beneš Klusák z Kostelce (+1651), po něm jeho syn Jan Maxmilián a později vnuk Jan Václav (1674 až 1747), který byl pochován v klášteře v Sedlci. Po něm držela Bačkov Tereza Amchová z Borovnice, rodem Klusáková z Kostelce, manželka Matěje Amchy z Borovnice pána na Nové vsi. (kronika obce Bačkov s odvoláním na Ottův slovník a farní kroniku ve Smrdově)

Koncem 18. století náležel Bačkov Janu Heřmanu z Herrnrittu a nacházel se zde zámek, (který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787 - Hrady, 1989, str. 34) dvůr uprostřed něho byl malý lihovar, v místech domu pana Adamce stál pivovar (na poli nad Bačkovem se pravděpodobně pěstoval chmel, pole se jmenuje "Na chmelnici") a větrný mlýn (dodnes se pozemkům za vsí říká "Na větrníku").

Obec měla v této době 22 domů (r. 1787). Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele, většinou cizince. V roce 1809 patřil Antonínu rytíři z Mosburgu, který prodal Bačkov vídeňskému měšťanu a kupci Josefu Ullerichovi. Od roku 1843 patřil Leopoldovi Limpovi (v té době bydlel na zámku správce), od kterého ho koupil v roce 1850 Jan Moravec společně s manželkou Antonií, rozenou Limpovou za 40 000,- zlatých ražení českého (1854 Johann Morawec (Ebrhart Jonák Der Land und lehentäfliche grundbesitz in Kön. Böhmen, Prag 1865, str. 2)), datován jako vlastník i v roce 1870.

Roku 1872 přešlo panství na Františka - starohraběte Salm - Reifferscheidtu za 182 tisíc zlatých ražení českého, roku 1874 byla k Bačkovu přidělena správa velkostatku Zboží. Zemřel dne 26. prosince 1887 ve svém majorátním domě v Jungmannově ulici v Praze. Jelikož byl svobodný a zemřel bez potomků, po jeho smrti po něm dědila Bačkov jeho sestra Johanna hraběnka z Thun - Hohensteinu, svobodná hraběnka ze Salm - Reifferscheidu (Procházka - Grundbesitz .., str. 605)), vdova po hraběti Osvaldu - Thun -Hohenstein,majiteli panství na Žehušicích a Klášterci.

Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun - Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892 (+1891 - Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu).

V červnu 1913 ho přinutily finanční problémy, aby prostřednictvím Pozemkové banky bylo toto panství postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr úpický továrník Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl. František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925, v roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 byly provedeny menší opravy zámku, které nepokračují a zámek v současné době dále chátrá.

V době prusko - rakouské války se léčil na zámku pruský poručík, který však následkům zranění a cholery podlehl. Byl pochován v zámeckém parku tzv. "Oboře", pod dubem, kde rád sedával. Na jeho památku zde je postaven pomníček s tímto nápisem:

"Zde v míru odpočívá Viktor gvasovský, krakovský a pruský, druhý poručík a praporní adjutant ve IV. Pomořanském pěším pluku č. 21. Narozen 23. prosince 1838 v Topiau, zemřel po přestálém polním tažení, po pětidenním utrpení 10. srpna 1866 v zámku u Bačkova. Postaven jeho truchlícími rodiči a majitelem statku Johanem Moravcem.“

Stručná data obce Bačkov v současnosti

1969 - 72 výstavba obecního vodovodu.
1973 - 75 vybudována kanalizace.
1983 - 88 výstavba fotbalového, volejbalového hřiště, nové budovy obecního domu a koupaliště.
1985 prodána nedokončená budova obecního domu zemědělskému družstvu.
1985 - 87 posílení vodovodu ze studně z k.u. Zboží.
1994 vyasfaltování povrchu propojovací cesty mezi Bačkovem a Lubnem.
1994 - 96 oprava hasičské zbrojnice a kapličky (naházky, nová krytina, oplechování a vnitřní úpravy zbrojnice).
1995 betonování části dna koupaliště.
1998 nedokončená budova byla zpětně odkoupena obcí, provedena vnější naházka bez vrchní úpravy, opraven vnitřek budovy, a na podzim zde byla první zábava (posvícenská).
1999 dobetonování dna koupaliště.
2000 opraveny místní komunikace (obnoven povrch komunikace za dvorem a od hlavní silnice u horní čekárny k rozcestí na kraji obce, dále k Lubnu byl pouze proveden nástřik na zpevnění povrchu místní cesty), vybudována horní autobusová čekárna, provedena rekonstrukce místního rozhlasu, odbahnění rybníku na návsi (požární nádrže), přestěhování knihovny do nové části budovy a obnovení půjčování knih.
2001 opravena střecha na starší části obecního domu (výměna střešní krytiny, oplechování, svodů, podbití), vybavení kanceláře obec. úřadu, úprava a doplnění okna v přísálí, oprava místní komunikace v kopci u hasičské zbrojnice.
2002 opraven pomník padlých, upraveno prostranství na návsi, opravena část místní komunikace u obecního domu.
2003 opraveny fasády obecní budovy, výměna 2 oken a opraveny izolace u ob. domu, oprava části odtoku z koupaliště a výpusti.
2004 dokončení komunikací u obecního domu, úprava odtoku z koupaliště a veřejných ploch obecního areálu.
2005 oprava střechy nové části obecního domu (výměna krytiny, oplechování a svodů), nákup zahradního traktoru na údržbu veřejných ploch, vybudování záchytného příkopu nad hřištěm (omezení zaplavování hřiště), rekultivace obecní skládky, okno v kapličce, druhá skříň do knihovny , plynofikace obce.
2006 Výměna 10 oken v sále, na schodišti, v šatně, kanceláři a ve sklepě za plastová, výměna rozvodů vodovodního potrubí za plastová, úprava plochy pod koupalištěm, vysazeny jalovce střední podél parkoviště u kulturního domu (5 ks), vybudování vrtané studny pro zásobování obce kvalitní pitnou vodou, projekty vodojem a rozvody po obci, územní plán, scelování pozemků v KU Bačkov.

Výhled do budoucna obce Bačkov

POV a fondy KU a ostatní

Oprava komunikace podél hřiště, vybudování chodníku u spodní čekárny, oprava kapličky ve spodní části obce a v polích na propojce s obcí Zboží, vyčistění a oprava pomníku na Prajzu a úprava jeho okolí, vybudování sítí pro nové stavební parcely a dětského koutku, úprava prostoru před kulturním domem.

Ve volných prostorách mezi hřištěm, KD a koupalištěm vytvoření lesoparku, oprava rozvodů ústředního topení v obecním domě a jeho následná plynofikace.

Dotace Mze

Posílení tlaku vodovodního řádu a vybudování nových rozvodů v obci, výstavba dvojité kanalizační sítě a čističky odpadních vod.

Dotace z fondů EU čerpané přes PU

Vybudování zpevněné cestní sítě v KU Bačkov při scelování pozemků v katastru obce.


	Obec Bačkov okr. Havlíčkův Brod

» Obecní úřad » Úřední deska » Obecní vyhlášky » Územní plán » Historie obce » Aktuality » Pozvánky » Hasiči » Kultura & Sport » Fotogalerie Dnes je pátek 12.3.2010 Dnes má svátek: Řehoř	Přejít na: Stručná data obce, Výhled do budoucna Historie obce Obec Bačkov je ves, vzdálená 3 km od městečka Habry. Název vznikl přivlastňovací příponou -ov z osobního jména Baček. Ve 13. století náležel Bačkov pánům z Lichtenburgů, Smil *1269, vystavěl Světlici (Lichtenburg - Lichnici), měl čtyři syny Jindřicha (Žleby), Smila (Ronov), Oldřicha (Lichnice, Chotěboř) a Reimunda, který obdržel zboží smrdovské, součástí jehož byl i Bačkov a Zboží, později se však z Čech vyprodával a zakupoval se na Moravu. První zmínka o obci se vztahuje k datu 16. října 1307, kdy Bačkov náležející pod správu hradu ve Smrdově (nyní Sázavka) nabyl benediktinský klášter ve Vilémově, tímto přešlo patronátní právo z Reimunda z Lichtenburgu na vilémovského opata Jaroslava (archiv český I. 39, kronika obce Bačkov). V některých písemných památkách předhusitské doby se uvádí jméno vladyků z Bačkova, je tedy pravděpodobné, že zde stávala už v této době tvrz. Asi roku 1400 dal opat Mikuláš za souhlasu konventu svému bratru Beneši ze Smrdova a jeho synu Václavovi na dluh Bačkov se vsí Zboží. V témž archivu (str. 461) je poznamenáno - V registru zápisů z roku 1454: "Roček z Tupadel odkázal nám dva listy, jeden kněze Mikuláše, opata i všeho konventu kláštera vilimovského, svědčící Benešovi z Tupadel (a ze Smrdova) a Václavu, synu jeho na 100 kop grošů dluhu na Bačkov a Zboží, na ty dvě vsi, jež přileží tu blíži ke Smrdovu .. . Syn Václava byl jménem Roček (Procek) a psal se z Bačkova. V Českém archivu od Františka Palackého, díl I, str. 254 se píše: Roček z Bačkova dne 17. března 1440 na sjezdu v Čáslavi podepsal zápis na mír zemský (Landfried) čtyř spojených krajů - kouřimského, čáslavského, chrudimského a hradeckého. Na témž sjezdu byl i jeho otec Václav“. 15. prosince 1402 zemřel ve vsi Sedletín Mikuláš z Bačkova, v kterýžto uvedený den byl proveden zápis v Čáslavi. Peníze spadly na krále (Archiv český 35 / 303 - č. 23). Roku 1414 byl Mikuláš Lelek z Bačkova uveden na listině z toho roku (Archiv český 35/415 - č. 3). Roku 1458 je uváděn Roček z Bačkova, z této doby pochází první zmínka o tvrzi (Kol. - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy - Praha 1989, str. 34). V roce 1421, po zničení benediktinského kláštera ve Vilémově, přešel Bačkov, jako součást světelského a i haberského panství do majetku krále Zikmunda I. Avšak po roce 1429 je získávají, podobně jako mnoho jiných duchovenských statků Trčkové z Lípy a to Mikuláš Trčka, který je připojil ke svému panství Světlá nad Sázavou. V této době byl Bačkov a Zboží při panství světelském spravován svobodným rychtářem v Bačkově. Trčkům náležel do roku 1636, jmění hrabat Trčků, jak syna Adama Erdmana, tak i otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy bylo konfiskováno podle císařského patentu dne 29. března 1634 a soud ve Vídni v květnu 1636 tento patent potvrdil. „... aby paměť Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky pro jejich vyčtená provinění za proklatou byla prohlášena a veškeré jmění a statky po nich pozůstalé královské komoře jsou přisouzeny.“ (Desky zemské 622-17). Císař Ferdinand II. zabavenými statky platil své dluhy a obdarovával své věrné, většinou důstojníky z řad cizácké vojenské soldatesky, pocházející z mnoha katolických zemí Evropy. Bačkov jako konfiskát byl prodán oblíbenci Ferdinanda II. jeho komorníkovi a válečnému radovi Donu Aldobrandinu a jeho dědicům. V této době došlo k rozdrobení světelského panství a Bačkov se stal samostatným statkem. Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova trčkovský fořtmistr Albert Beneš Klusák z Kostelce (+1651), po něm jeho syn Jan Maxmilián a později vnuk Jan Václav (1674 až 1747), který byl pochován v klášteře v Sedlci. Po něm držela Bačkov Tereza Amchová z Borovnice, rodem Klusáková z Kostelce, manželka Matěje Amchy z Borovnice pána na Nové vsi. (kronika obce Bačkov s odvoláním na Ottův slovník a farní kroniku ve Smrdově) Koncem 18. století náležel Bačkov Janu Heřmanu z Herrnrittu a nacházel se zde zámek, (který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787 - Hrady, 1989, str. 34) dvůr uprostřed něho byl malý lihovar, v místech domu pana Adamce stál pivovar (na poli nad Bačkovem se pravděpodobně pěstoval chmel, pole se jmenuje "Na chmelnici") a větrný mlýn (dodnes se pozemkům za vsí říká "Na větrníku"). Obec měla v této době 22 domů (r. 1787). Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele, většinou cizince. V roce 1809 patřil Antonínu rytíři z Mosburgu, který prodal Bačkov vídeňskému měšťanu a kupci Josefu Ullerichovi. Od roku 1843 patřil Leopoldovi Limpovi (v té době bydlel na zámku správce), od kterého ho koupil v roce 1850 Jan Moravec společně s manželkou Antonií, rozenou Limpovou za 40 000,- zlatých ražení českého (1854 Johann Morawec (Ebrhart Jonák Der Land und lehentäfliche grundbesitz in Kön. Böhmen, Prag 1865, str. 2)), datován jako vlastník i v roce 1870. Roku 1872 přešlo panství na Františka - starohraběte Salm - Reifferscheidtu za 182 tisíc zlatých ražení českého, roku 1874 byla k Bačkovu přidělena správa velkostatku Zboží. Zemřel dne 26. prosince 1887 ve svém majorátním domě v Jungmannově ulici v Praze. Jelikož byl svobodný a zemřel bez potomků, po jeho smrti po něm dědila Bačkov jeho sestra Johanna hraběnka z Thun - Hohensteinu, svobodná hraběnka ze Salm - Reifferscheidu (Procházka - Grundbesitz .., str. 605)), vdova po hraběti Osvaldu - Thun -Hohenstein,majiteli panství na Žehušicích a Klášterci. Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun - Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892 (+1891 - Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu). V červnu 1913 ho přinutily finanční problémy, aby prostřednictvím Pozemkové banky bylo toto panství postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr úpický továrník Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl. František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925, v roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 byly provedeny menší opravy zámku, které nepokračují a zámek v současné době dále chátrá. V době prusko - rakouské války se léčil na zámku pruský poručík, který však následkům zranění a cholery podlehl. Byl pochován v zámeckém parku tzv. "Oboře", pod dubem, kde rád sedával. Na jeho památku zde je postaven pomníček s tímto nápisem: "Zde v míru odpočívá Viktor gvasovský, krakovský a pruský, druhý poručík a praporní adjutant ve IV. Pomořanském pěším pluku č. 21. Narozen 23. prosince 1838 v Topiau, zemřel po přestálém polním tažení, po pětidenním utrpení 10. srpna 1866 v zámku u Bačkova. Postaven jeho truchlícími rodiči a majitelem statku Johanem Moravcem.“ Stručná data obce Bačkov v současnosti 1969 - 72 výstavba obecního vodovodu. 1973 - 75 vybudována kanalizace. 1983 - 88 výstavba fotbalového, volejbalového hřiště, nové budovy obecního domu a koupaliště. 1985 prodána nedokončená budova obecního domu zemědělskému družstvu. 1985 - 87 posílení vodovodu ze studně z k.u. Zboží. 1994 vyasfaltování povrchu propojovací cesty mezi Bačkovem a Lubnem. 1994 - 96 oprava hasičské zbrojnice a kapličky (naházky, nová krytina, oplechování a vnitřní úpravy zbrojnice). 1995 betonování části dna koupaliště. 1998 nedokončená budova byla zpětně odkoupena obcí, provedena vnější naházka bez vrchní úpravy, opraven vnitřek budovy, a na podzim zde byla první zábava (posvícenská). 1999 dobetonování dna koupaliště. 2000 opraveny místní komunikace (obnoven povrch komunikace za dvorem a od hlavní silnice u horní čekárny k rozcestí na kraji obce, dále k Lubnu byl pouze proveden nástřik na zpevnění povrchu místní cesty), vybudována horní autobusová čekárna, provedena rekonstrukce místního rozhlasu, odbahnění rybníku na návsi (požární nádrže), přestěhování knihovny do nové části budovy a obnovení půjčování knih. 2001 opravena střecha na starší části obecního domu (výměna střešní krytiny, oplechování, svodů, podbití), vybavení kanceláře obec. úřadu, úprava a doplnění okna v přísálí, oprava místní komunikace v kopci u hasičské zbrojnice. 2002 opraven pomník padlých, upraveno prostranství na návsi, opravena část místní komunikace u obecního domu. 2003 opraveny fasády obecní budovy, výměna 2 oken a opraveny izolace u ob. domu, oprava části odtoku z koupaliště a výpusti. 2004 dokončení komunikací u obecního domu, úprava odtoku z koupaliště a veřejných ploch obecního areálu. 2005 oprava střechy nové části obecního domu (výměna krytiny, oplechování a svodů), nákup zahradního traktoru na údržbu veřejných ploch, vybudování záchytného příkopu nad hřištěm (omezení zaplavování hřiště), rekultivace obecní skládky, okno v kapličce, druhá skříň do knihovny , plynofikace obce. 2006 Výměna 10 oken v sále, na schodišti, v šatně, kanceláři a ve sklepě za plastová, výměna rozvodů vodovodního potrubí za plastová, úprava plochy pod koupalištěm, vysazeny jalovce střední podél parkoviště u kulturního domu (5 ks), vybudování vrtané studny pro zásobování obce kvalitní pitnou vodou, projekty vodojem a rozvody po obci, územní plán, scelování pozemků v KU Bačkov. Výhled do budoucna obce Bačkov POV a fondy KU a ostatní Oprava komunikace podél hřiště, vybudování chodníku u spodní čekárny, oprava kapličky ve spodní části obce a v polích na propojce s obcí Zboží, vyčistění a oprava pomníku na Prajzu a úprava jeho okolí, vybudování sítí pro nové stavební parcely a dětského koutku, úprava prostoru před kulturním domem. Ve volných prostorách mezi hřištěm, KD a koupalištěm vytvoření lesoparku, oprava rozvodů ústředního topení v obecním domě a jeho následná plynofikace. Dotace Mze Posílení tlaku vodovodního řádu a vybudování nových rozvodů v obci, výstavba dvojité kanalizační sítě a čističky odpadních vod. Dotace z fondů EU čerpané přes PU Vybudování zpevněné cestní sítě v KU Bačkov při scelování pozemků v katastru obce.
		▲Top